Úmluva o právech dítěte: jak může zjednodušit činnost rodinného mediátora?

21. 2. 2023 | Mediace

Víte, co je Úmluva o právech dítěte? Co s sebou přináší? A proč je třeba se jí zaobírat v souvislosti s rodinnou mediací?

Autorkou tohoto článku je Mgr. Jitka Zelenková.

Co je Úmluva o právech dítěte

Nejprve k významu a obsahu samotné Úmluvy o právech dítěte. Dále v článku používám jen označení „Úmluva“.

Význam slova „úmluva“ je stejný jako dohoda. A tato Úmluva je mezinárodně uznávaná dohoda, kdy se jednotlivé státy domluvily na jejím obsahu a dodržování. Jedná se o nejdůležitější mezinárodní dokument, který chrání dětská práva. Česká republika tuto Úmluvu podepsala v roce 1991. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Trumfy v rukou mediátora – jak s nimi pracovat?

Co to znamená pro děti žijící na území České republiky

Znamená to, že Česká republika má dohlížet na dodržování těchto práv. 

• Zapsaný mediátor, který se zabývá řešením rodinných sporů dotýkajících se dětí, by měl tuto Úmluvu znát. A při vyjednávání dohody mezi rodiči ji využít jako jedno z kritérií. 
• Nezapsaný mediátor, pokud se rozhodne se ve své praxi zabývat rodinnými konflikty, by na to měl rovněž pamatovat. 

Co je v této Úmluvě domluveno? V čem je tato Úmluva důležitá?

Úmluva obsahuje 42 článků, ve kterých jsou popsána jednotlivá práva dětí, povinnosti rodičů a státu, s cílem zajistit ochranu dětem. Děti jsou totiž odkázány na dospělé ve svém okolí, kteří jim mají vytvářet takové prostředí, ve kterém mohou vyrůstat, žít a rozvíjet se. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Proč se lidé dostávají do konfliktních situací a jak vám pomůže mediace

Jaká práva dětí Úmluva obsahuje? 

Jedná se například o:

• právo na život,
• právo poznat své rodiče a být jimi vychováván,
• právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj 
• a právo na odpočinek a volný čas.

Jaké povinnosti rodičů Úmluva obsahuje? 

Rodiče mají zodpovědnost:

• za výchovu dítěte 
• a za zabezpečení životních podmínek potřebných pro rozvoj dítěte.

A jaké povinnosti má stát?

Podle Úmluvy musí stát přijmout například opatření:

• k poskytování pomoci rodičům se zabezpečením životních podmínek dítěte,
• k zajištění bezplatného základního vzdělání pro všechny děti 
• a k zajištění podpory středního vzdělání, které je buď bezplatné, nebo je dítěti v případě nutnosti poskytnuta finanční pomoc.

Tolik krátký exkurz do obsahu a významu samotné Úmluvy.

Proč je důležité, aby měl mediátor řešící rodinné kauzy o takové Úmluvě povědomí?

Mediátoři se mohou věnovat řešení rodinných kauz, kdy se vyjednávaná dohoda mezi rodiči/prarodiči/zákonnými zástupci týká dítěte. V takových případech je nutné, aby mediátor ovládal nejen jednotlivé komunikační nástroje, ale aby měl také základní povědomí o právech dítěte, které by dohoda mezi rodiči měla odrážet v pozitivním slova smyslu.

Příklad z praxe

Je v zájmu dítěte a ochraňuje jeho práva na odpočinek dohoda o střídavé péči, kdy dítě bude jezdit každý týden z Aše do Olomouce? Jak se do takové dohody promítne jeho právo na vzdělání? Jak to zvládne s ohledem na svůj věk? A jak mu rodiče zajistí potřebnou životní úroveň, kdy se tímto nemá na mysli jen materiální zázemí? Jak bude vypadat komunikace týkající se dítěte, pokud je teď mezi rodiči vykopaná válečná sekera? A co by se muselo stát, aby tu válečnou sekeru v oblasti péče o dítě mohli zakopat? 

Toto je jen zlomek otázek, které by si měl mediátor pokládat a pomáhat rodičům o nich přemýšlet, diskutovat a řešit. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak postupovat, když vám soud nařídí mediaci

Mediátor je hlasem dítěte

Pokud mediátor ve své roli vezme v potaz – a u zapsaného mediátora bez nejmenších pochybností – Úmluvu o právech dítěte, měl by takovou dohodu postavit na pevném základu ochrany práv dítěte. To neznamená, že by měl rodičům diktovat, jak mají o své dítě pečovat. Ale měl by mít na paměti, že on v roli mediátora je do určité míry i hlasem dítěte.

A to v takové podobě, aby:

• se doptával a zjišťoval, jak představy a očekávání rodičů odráží skutečné potřeby jejich dítěte/dětí;
• podporoval komunikaci rodičů,
• doptával se a ověřoval, jaké důsledky mohou mít jednotlivá řešení navrhovaná v dohodě.

Zároveň mediátor reaguje vhodným způsobem na slabší momenty v komunikaci mezi rodiči, aby vůbec bylo možné řešení hledat a dohodu tvořit.

Touto nenásilnou formou mediátor podporuje zvyšování rodičovských kompetencí, které bývají v některých případech upozaďovány na úkor potřeb rodičů. Tedy dospělých, kteří jsou v mediaci nejen jako rodiče, ale také jako rozcházející se partneři nebo rozvádějící se manželé, kteří mají před sebou ještě majetkové vypořádání. Případně vystupují ještě jako obchodní partneři, protože spolu zároveň podnikají, nebo jejich obchodní vztah skončil i s jejich partnerstvím; zkrátka potřebují hledat řešení v různých dalších rovinách.  

Tyto roviny je nutné v rámci takového typu rodinné mediace odlišit, pojmenovat, popsat a nejprve vyjednat dohodu u těch, kteří potřebují, aby rodiče byli schopni naplnit své rodičovství.

Závěrem

Mediátor není kouzelník, je odborníkem na práci s konfliktem. Typy konfliktů jsou různé, jedno však platí u každého; konflikt je dobrý sluha, ale zlý pán. Chcete se o řešení konfliktů dozvědět více? Vyberte si z nabídky prakticky zaměřených mediačních kurzů.