Kurzy mediace od profesionální mediátorky

POZOR: Přihlašujte se na ŽIVÝ ONLINE kurz Úvod do mediace » zjistěte více

Je umění mluvit nebo komunikovat?

Dnešní článek se podívá na dovednosti v oblasti komunikace a mluvení. Prozradím vám, jak správně mluvit a jednat s lidmi a proč hrají neverbální složky při komunikaci takovou roli.

Autorkou článku je Mgr. Jitka Morávková.

Jak správně mluvit a jednat s lidmi

Když budete v současné době hledat, najdete hodně knih, blogu a doporučení, které se tomuto tématu věnují. Zmiňují, jak správně mluvit, jednat s lidmi, sebejistě mluvit, být sebevědomý při projevu, prezentovat se a další. Stejné to bude i u tématu komunikace – jak komunikovat s dítětem, jak komunikovat s nadřízenými, podřízenými, jak asertivně komunikovat atd. 

Co potřebujete, abyste mohli komunikovat? Potřebujete umět mluvit. Jedno bez druhého nefunguje. Nemusíte mluvit zrovna spisovnou češtinou, abyste se domluvili. Když z Prahy vyjedete do jižních Čech, domluvíte se tam i s pražským přízvukem a naopak. A podívejme se ještě dál. Vzpomeňte si na situaci, kdy jste třeba vycestovali do cizí země a neovládali jste plynule tamní jazyk. I přesto jste se domluvili například za pomoci techniky „ruka noha“. Komunikovali jste všemi možnými a dostupnými prostředky. A domluvili jste se. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKKompromis: co to je, kdy k němu lze přistoupit a kdy naopak nikoliv

Co tedy znamená umět mluvit? A co znamená umět komunikovat?

Mluvit se učíme od narození. Je to dovednost, kterou se učíme všichni od prvních slabik, slov a jednoduchých vět. Děti napodobují rodiče. Rodiče jsou prvními učiteli této dovednosti pro své ratolesti. Později přichází pilování této dovednosti v dětském kolektivu – ve školce, škole, v rámci volnočasových aktivit. V dospělosti si pak vybíráme různá školení, která nás učí, jak se prezentovat (například jak úderně prezentovat projekt, jak prezentovat sám sebe apod.).

Mluvit znamená projevovat se slovem. 

Jedno přísloví říká: „Nevezmeš zpátky vystřelenou kuli a vyřčené slovo“. A čím jsme starší, máme možnost si hlouběji uvědomovat sílu, moc a význam slova. Jedno ze známých obecných pravidel komunikace říká: „Jsem zodpovědný za to, co říkám, ne však za to, co slyšíš“. Pokud vás ale jazyk, vaše slova a vaše umění mluvit živí –  stejně jako mediátora živí jeho umění mluvit a také komunikovat – jste zodpovědní nejen za to, co říkáte, ale také za to, co slyší ten (v roli klienta), k němuž vaše slova směřují. 

A jak s tím souvisí komunikace?

Abyste mohli komunikovat, potřebujete NEJEN umět mluvit – používat slova a znát jejich význam. Aby komunikace byla plynulá, otevřená, konkrétní, konstruktivní, příjemná a obohacující, je dobré vědět, jaký je její význam a z čeho se skládá

Komunikace je interakce. Je to vzájemný kontakt, akce a reakce. Je to umění mluvit, slyšet, (na/po)slouchat, projevovat se

Z čeho se komunikace skládá

Všeobecně odborný pohled na komunikaci a publikace podrobně řešící oblast komunikace popisují komunikaci jako souhrn několika základních složek, ze kterých se komunikace skládá.

Jsou to tyto: 

  • komunikátor – ten, od něhož přichází informace (sdělení),
  • komunikant  – ten, kdo informaci (sdělení) přijímá, ke komu směřuje,
  • komuniké – obsah sdělení (informace),
  • komunikací vyvolaný účinek – reakce toho, k němuž bylo směřováno sdělení 
  • a neverbální složky komunikace.

Neverbální složky komunikace jsou sice na posledním místě, ale to vůbec neznamená, že by byly méně důležité než ty ostatní. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKKonflikty: proč se do nich lidé dostávají a co je důležité pro jejich řešení

Neverbální složky komunikace hrají velkou roli

Určitě jste už někdy slyšeli: „Nejde o to, co si řekl/řekla. Ale JAK si to řekl/a“. Do neverbálních složek totiž patří:

  • tón, který je zvolen při sdělení informací 
  • rychlost mluvy – Když bude někdo drmolit, budete mu rozumět stejně dobře jako tomu, kdo bude volit tempo tak, aby mu bylo rozumět každé slovíčko? A jak bude pro vás příjemné komunikovat s někým, komu například kvůli rychlosti mluvy rozumíte každé druhé slovo, nebo polyká koncovky?
  • gesta, která sdělení doprovází – pohyby rukou, hlavy, těla – Komunikuje se vám lépe s tím, kdo volí pomalá klidná gesta, nebo s tím, kdo máchá rukama tak, že se bojíte, abyste nepřišli o oko?
  • postoj, který zaujímají účastníci komunikace – Máte ruce před sebou? Nebo stojíte v pozoru? Nebo se kýváte ze strany na stranu, anebo naopak staticky zaujímáte jednu polohu už 30 minut? Jak se v tom cítíte, jaká ta komunikace pro vás je? 
  • pohled očí – Kam směřuje?; Probíhá sdělení z očí do očí, nebo ten, kdo mluví, se kouká někam do zdi, za vás, nebo do země…?
  • jak blízko/daleko jsou si komunikant a komunikátor – Je respektován osobní prostor každého z nich, nebo jsou až moc daleko od sebe? Máte při komunikaci zachovaný svůj osobní prostor, nebo nemáte? A jak vás to ovlivňuje při komunikaci samotné? Cítíte se bezpečně, příjemně, nebo naopak nervózně, nejistě? 
  • v jakém prostředí je informace sdělována – Komunikujete v upravené zasedačce, nebo v kotelně? A opět je nasnadě otázka – Jaká ta komunikace pro vás je? Jak se při tom cítíte? Chcete v ní pokračovat?
  • a svou roli hraje i oblečení, líčení, vůně a různé fyzické drobnosti.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKJak emoce ovlivňují naše spory a konflikty

Na komunikaci má vliv naše vědomí i nevědomí 

A na to vše má bezpochyby vliv činnost a fungování naše mozku – jak pracuje náš mozek a jak my pracujeme se svými mozky. Náš mozek je totiž úžasný. Pracuje 24 hodin týdně, 7 dní v týdnu, 365 dnů v roce. A jeho potravou z pohledu komunikace jsou naše myšlenky, modely chování, jednání a komunikační vzorce. S tím vším se dá pracovat, jen to vyžaduje úsilí a vůli chtít. 

Příklad z praxe

A co to znamená v praxi? Jednoduchý příklad: Při slovním projevu může mít mluvčí dojem, že mluvil klidně, pomalu, tlumeným hlasem, skoro negestikuloval, nepoužíval žádná vatová slovíčka, ALE… pokud si svůj projev nahrával (a to je ta nejlepší zpětná vazba), může zjistit pravý opak. Tedy že nemluvil tak pomalu, jak si myslel, jeho tón hlasu zněl, jak kdyby zase začal mutovat, mával rukama div, že mu nespadly brýle, a to nemluvím o výplňových slovíčkách typu „jako“, „vlastně“, „ehmmm“ a „defacto“.

Na neverbální složky komunikace mají tedy vliv i naše nevědomé reakce, gesta, výrazy tváře. A dobrá zpráva je, že se tato nevědomá složka dá měnit a posilovat. Jen je k tomu potřeba uvědomění si některých situací, komunikačních vzorů a užitečných informací a nástrojů,  jak s tím dále nakládat.

Vyberte si z našich kurzů

Akreditované kurzy mediace a další kurzy, které pořádáme, jsou zaměřené na proces mediace a práci a praxi mediátora, a dále také na práci s manipulací v komunikaci a práci se stresem. Máte možnost zjistit své komunikační vzorce a zda vám způsob mluvení a komunikace pomáhá například při řešení konfliktů, nebo naopak.

Dozvíte se, co z toho je ku prospěchu věci, a co by možná šlo říci jinak, podat jinak, a použít jiná slova. A také jak změnit některé vzorce (komunikační programy) tak, aby pro vás bylo například snažší řešit konflikty na pracovišti, s kolegy, zaměstnanci a klienty. Anebo si díky kurzům jen vylepšíte svou dovednost „mluvit“ a „komunikovat“ a zjednodušíte si komunikaci v pracovním i osobním životě.

© JUDr. Radka Medková | všechna práva vyhrazena
ochrana osobních údajů | cookies |obchodní podmínky

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby

Top