Kurzy mediace od profesionální mediátorky

POZOR: Přihlašujte se na ŽIVÝ ONLINE kurz Úvod do mediace » zjistěte více

Kompromis: co to je, kdy k němu lze přistoupit a kdy naopak nikoliv

Máte jasno v tom, co přesně se skrývá pod pojmem kompromis? Víte, jak jej lidé vnímají? A kdy kompromis učinit lze a kdy naopak nikoliv?

Lidé vnímají kompromis různě

Na kurz mediace jsem šel/šla proto, abych s lidmi dokázal/a vyjednat kompromis,“ sdílejí v úvodu účastníci našich kurzů svou motivaci k účasti na kurzech mediace.

Jakmile se oženíš/vdáš, budeš muset dělat samé kompromisy,“ lze občas zaslechnout povzdech jiných.

Vypadá to, že se lidé ve vnímání kompromisu liší.

  • Je tedy kompromis „dobře“, nebo „špatně“? 
  • Je to něco, co nám pomáhá, nebo něco, co nám ubližuje? 
  • Máme při vyjednávání o kompromis usilovat, nebo se mu máme ze všech sil vyhýbat?

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKK čemu lidé potřebují mediátora (když existují advokáti)?

Co je vlastně kompromis?

Slovník cizích slov definuje kompromis jako „dohodu dosaženou vzájemnými ústupky“. Kompromis tedy může být:

  • pozitivním řešením sporu – úlevou v tom, že jsme dosáhli aspoň něčeho z toho, co jsme původně chtěli
  • i negativně vnímaným řešením sporu – tedy s důrazem na to, jak moc ústupků jsme kvůli kompromisu udělali.

Nabízí se tady paralela s okřídleným rčením o tom, jak se podle poloprázdné nebo poloplné sklenice pozná pesimista nebo optimista. 

Určitě je fajn, že spor nějak skončí, je nějak vyřešený a není už dál potřeba se jím zabývat. Ale až příliš často se můžeme setkat s tím, že i dlouhé roky po takovémto „vyřešení“ cítí lidé smutek, vztek, zklamání nebo křivdu, když si na tu dávnou situaci vzpomenou.

Jak je to možné?

Většina sporů není jednoduchá

Běžné mezilidské situace nejdou většinou objektivizovat. Pokud se bude rodina domlouvat na tom, jestli na procházku vyrazí hned nebo za hodinu, může být rozhodnutí vyrazit za půl hodiny ukázkou dobrého kompromisu. Spokojení můžou být všichni.

Většina sporných situací ale není tak jednoduchá.

Roli hraje v každém případě závažnost, kterou má daná situace pro každého z jejích účastníků:

  • Když je manžel přesvědčený, že deset piv každý den je naprosto v pohodě, zatímco manželka zastává názor, že alkohol je metla lidstva, je dobrým kompromisem domluvit se na pěti pivech denně?
  • Firma A tvrdí, že jí firma B způsobila škodu za 100 tisíc. Firma B to odmítá a namítá, že důvodem je nespolupráce firmy A. Budou všichni spokojení, když se „domluví“, že firma B zaplatí firmě A „jen“ kompromisních 50 tisíc?
  • Jak už jsem psala v některém z minulých článků – pokud dítě na vysokou nechce a pro rodiče je vysokoškolské vzdělání dítěte prioritou číslo jedna, budou všichni šťastní z kompromisu pěti (z celkem 10) semestrů, které dítě na VŠ stráví?

Vypadá to, že kompromis je nebolestivé řešení v situacích, kdy sporným stranám „o nic moc“ nejde. Jistou úlevu může kompromis přinést také tehdy, pokud by naopak cena za „neústupky“ byla vysoká, a člověk tak vědomě volí „menší zlo“.

O „nic moc“ nejde třeba v případě výše zmíněné rodinné procházky. 

Příklad z praxe

O „menší zlo“ může jít například v této situaci.

Na mediaci přijdou 2 podnikatelé, kteří mezi sebou mají spor o zaplacení konkrétní práce. Podnikatel A chce po podnikateli B uhradit 180 tis. Kč. Podnikatel B přichází s tím, že je ochoten uhradit max. 80 tis. Kč.

Po zvážení všech argumentů dojdou k tomu, že některé nároky pana A jsou oprávněné a že pan B tudíž bude platit víc, než kolik si původně představoval. Vzhledem k tomu, že i on měl s celou věcí nějaké náklady, je nakonec ochoten zaplatit 110 tisíc. Pan A jeho náklady chápe, ale požaduje minimálně 120 tisíc. Představa klientů se tady rozchází o 10 tisíc Kč.

Finanční náklady jsou vyčíslené, časové a emoční náklady si cení každý jinak. Nakonec se racionálně rozhodnou pro kompromis – pan B zaplatí 115 tisíc Kč. Každá ze stran ustoupila o 5 tisíc. Možná je tento výsledek nenaplňuje klidem a štěstím, ale vědí, že pokud se nedohodnou, budou se soudit, což je ve výsledku bude stát nejen daleko víc peněz, ale také času a energie.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKKonflikty: proč se do nich lidé dostávají a co je důležité pro jejich řešení

Kdy kompromis udělat nelze

Pokud člověk s něčím opravdu nesouhlasí nebo něco opravdu nechce (platba za náhradu škody, o které firma tvrdí, že ji nezpůsobila), není možné situaci řešit kompromisem. Kompromis nemá svoje místo ani tam, kde je něco vyžadováno právními předpisy (např. nošení bezpečnostní helmy na staveništi – nelze se domluvit, že zaměstnanec nemusí helmu nosit v úterý a v pátek, protože se mu v ní potí hlava a obecně mu helma vůbec nesluší a není mu příjemná).

Kdy kompromis udělat lze

V situacích, kdy obě (nebo všechny) strany vědí, že je potřeba se nějak rozhodnout, ale názory na to, jak, nejsou jednotné.

  • Jakou školu vybrat pro naše dítě?
  • Kde budeme bydlet?

„Dobrý“ vs. „špatný“ kompromis

Jak se pozná „dobrý“ kompromis od „špatného“? Podle toho, jestli s výsledným řešením budou strany spokojené, nebo nespokojené (případně spíše spokojené nebo spíše nespokojené).

Pokud hledáme kompromis, je potřeba ujasnit si, co vše by mělo výsledné řešení obsahovat. Tedy udělat si jakýsi seznam toho, co je pro všechny strany sporu důležité. 

Jen pozor na to, že někdy položky, které bývají na prvních místech, nejsou ty nejdůležitější.

A jak zajistit kompromisnímu řešení stabilitu do budoucna?

Zaměřte se na kvalitu, nikoliv kvantitu požadavků jednotlivých stran. Přemýšlejte o tom, která položka ze seznamu je pro vás klíčová, nepostradatelná – a která pro vás vlastně vůbec není důležitá.

Pokud nakonec vyberete řešení, které odpovídá prioritám obou stran a pozitiva počtově převáží nad negativy, může pro vás kompromis znamenat dobře odvedenou práci a velkou úlevu i přesto, že jste se každý něčeho vzdal. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEKJak se připravit na vyjednávání

Přihlaste se na kurz mediace

Osvojte si mediační techniky ihned uplatnitelné v praxi. Vyberte si některý z aktuálně dostupných kurzů mediace. 

Použité zdroje:

  • Slovník cizích slov, Lumír Klimeš, SPN, 1981

© JUDr. Radka Medková | ochrana osobních údajů | obchodní podmínky

Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby

Top
Knížka: Z praxe mediátorky

PDF knížka ZDARMA
Z praxe mediátorky: Spokojené vztahy snadno a bez námahy

Odesláním tohoto formuláře žádáte jako možný budoucí uchazeč o absolvování některého z kurzů mediace, o zaslání dalších informací o mediaci a o nabízených kurzech. E-mailovou adresu, kterou jste nám takto sdělili budeme zpracovávat v souladu s předpisy na ochranu osobních údajů.

Na základě Vašeho zájmu o účast na některém z námi pořádaných kurzů mediace, který jste projevili vyplněním formuláře a stažením elektronické publikace, Vám můžeme zasílat v mezích legitimního očekávání také další informace o našich akcích, a to na základě našeho oprávněného zájmu.

V tomto případě však máte právo kdykoliv proti takovému zasílání dalších informací vznést námitku (v zápatí každého e-mailového sdělení je možnost „odhlásit odběr“) a toto zasílání dalších informací bude ukončeno.


Knížka: Z praxe mediátorky

PDF knížka ZDARMA
Z praxe mediátorky: Spokojené vztahy snadno a bez námahy

Odesláním tohoto formuláře žádáte jako možný budoucí uchazeč o absolvování některého z kurzů mediace, o zaslání dalších informací o mediaci a o nabízených kurzech. E-mailovou adresu, kterou jste nám takto sdělili budeme zpracovávat v souladu s předpisy na ochranu osobních údajů.

Na základě Vašeho zájmu o účast na některém z námi pořádaných kurzů mediace, který jste projevili vyplněním formuláře a stažením elektronické publikace, Vám můžeme zasílat v mezích legitimního očekávání také další informace o našich akcích, a to na základě našeho oprávněného zájmu.

V tomto případě však máte právo kdykoliv proti takovému zasílání dalších informací vznést námitku (v zápatí každého e-mailového sdělení je možnost „odhlásit odběr“) a toto zasílání dalších informací bude ukončeno.