Trumfy v rukou mediátora – jak s nimi pracovat?

18. 1. 2023 | Mediace

Jaké trumfy má mediátor v rukou? A jak může zdánlivě nevýznamný prvek sehrát velmi podstatnou a aktivizující roli v komunikaci, potažmo v rámci řešeného případu? 

Autorkou tohoto článku je Mgr. Terezie Mohylová. 

Na úvod možná trochu pateticky a pravidelní čtenáři blogu snad prominou tento mírný odklon od vždy přítomné věcnosti a ryzí strukturované teorie. Není náhodou, že zvolené téma padlo právě na první novoroční článek blogu. Pohledem autorky může být obsah a témata zde zahrnutá zamyšlením, co bychom si jako společnost obecně v komunikaci mohli navzájem více dopřát. 

Co je mediace

Mediaci definujeme v legislativním slova smyslu podle § 2 zákona č. 202/2012Sb., zákona o mediaci jako „postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými (dále jen „strana konfliktu“) tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody.“ 

V tom lidském rozměru je mediace prostorem a jednou z možností, jak:

• NOVĚ uchopit řešený konflikt,
• zjistit náhled těch druhých/ostatních
• a zjistit, co je pro mě jako pro jednu ze stran řešené situace důležité (a co se jen jako důležité tváří).

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Proč se lidé dostávají do konfliktních situací a jak vám pomůže mediace

Co je úkolem mediátora

Pro celý tento proces, ať už ho budeme nahlížet optikou legislativní anebo z více, řekněme, psychologické roviny, funguje mediátor jako průvodce a podporovatel, aby strany mohly navzájem slyšet a pochopit jedna druhou. K tomu obecně využívá řadu technik, tzv. techniky aktivního naslouchání (které si představíme v některém z dalších článků).

Tyto techniky mají za cíl:

• zjistit příběh a náhled té které strany,
• pomoct stranám zorientovat se ve svých emocích, které konflikt neodmyslitelně doprovází
• a zjistit potřeby a možnosti stran při hledání řešení nastalé situace. 

Nástroje pro bloky v mediačním jednání

Pro případné bloky v rámci společného jednání má mediátor v rukou několik nástrojů, kterými dokáže situaci velmi dobře aktivizovat.

Mám na mysli (především pro facilitativní styl mediace¹) následující: 

• Ocenění stran
• Práce s tichem
• BATNA a WATNA
• „Výměna rolí“
• Spojování stran
• Popis

Protože platí, že každá mediační kauza je velmi individuální, využívá mediátor vždy nejvíce vhodnou techniku či funkční prvek, který může danou situaci posunout, rozvolnit a z pohledu stran přiblížit společnému/nejlepšímu cíli. 

Zkušený mediátor přesně ví, jakou roli sehrávají uvedené fragmenty v celém procesu a že dobrá mediace je něco jako lektvar dopředu netušených ingrediencí výše uvedeného. 

Pojďme se tady na jednotlivé nástroje blíže zaměřit.

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Co má facilitace společného s facilitativní mediací

Ocenění stran

Plní především funkci posílení vlastní odpovědnosti té které strany za řešení vzájemné situace a dává jim zpět do rukou otěže pro hledání výsledku, který bude do budoucna akceptovatelný a funkční pro všechny. Ocenění stran je důležitým momentem, který – bez ohledu na úspěšnost nebo neúspěšnost při dosahování dohody – umožní straně pocítit, že otevřenost, upřímnost k druhému i sám k sobě a snaha hledat společná řešení jsou znakem síly osobnosti a vyjádřením vlastního sebeurčení.

Práce s tichem

Dát v rámci mediace prostor tichu neznamená zdaleka neschopnost nebo nevědomost mediátora. Naopak, především v rodinných záležitostech, u hodnotových konfliktů, bývá atmosféra skutečně někdy těžká. Emoce by měly mít možnost vyznít. V řadě kauz se jedná o řešení záležitostí, které mezi lidmi leží roky, a proto je na místě vnímat tempo a rozpoložení stran. A tam, kde je to v daný moment vhodné, umožnit stranám se nadechnout. 

BATNA a WATNA

Jinými slovy nejlepší a nejhorší alternativa k vyjednávané dohodě – pro strany může být v určité fázi užitečné připomenout si – nebo možná lépe – zvědomit si, co by bylo to nejhorší (WATNA = worst alternative to a negotiated agreement), pokud bychom se teď nebyli schopni dohodnout. Co se bude dít dál, pokud k dohodě nedojdeme.

Zde se pak promítá tzv. síla záložních variant stran. Je zřejmé, že ten, kdo má ve své situaci alternativní řešení bez ohledu na to, zda se na mediaci dojde k dohodě či nikoliv, je motivačně na jiné startovní čáře, než ten, kdo žádnou záložní alternativu nemá.

V případě varianty BATNA (= best alternative to a negotiated agreement) je situace vložena do roviny, jaká nejlepší varianta by mohla nastat, pokud jednání selže a nelze dosáhnout dohody. 

„Výměna rolí“

V určitém okamžiku se také osvědčilo využít tento prvek a motivovat tak jednu ze stran k pohledu na situaci očima toho druhého. Umožňuje (mnohdy poprvé) zamyslet se nad tím:

• jaká je situace na druhé straně
• a jaké jsou ty faktory, které ovlivňují jednání druhé strany.

V žádném případě to ale neznamená přímou výzvu ze strany mediátora na jednu stranu, aby „se taky zkusila podívat na to všechno z pohledu tady pana XY.“ Tohoto efektu lze docílit kladením tzv. otevřených otázek. Tím mediátor zjišťuje, jak na danou konkrétnost nahlíží jeden i druhý a jak tu stejnou věc či jednání si vykládá nebo uskutečňuje jeden i druhý. 

Spojování stran

Celým procesem mediace se protkává velmi tenká nit. Nit spojování stran. Mediátor klade velký důraz na to, aby správně uchopil míru spojování. Individuálnost v přístupu je zde opět nezbytná, protože mohou být případy, kdy příliš horlivé spojování je stranám nekomfortní a překračuje míru, jakou je strana ochotna vložit do svého vyjednávání o dohodě. 

Popis

Velkým přítelem mediátora je jeho schopnost slovně zachytit a popsat momenty nebo myšlenky, které se odehrávají na pozadí vyprávění stran, které mnohdy klientům v emocích přirozeně unikají. Verbalizací situace pomáhá mediátor zmírnit napětí a usadit strany zpět do bezpečného rámce příběhu. Toto slovní zachycení myšlenek anebo dějů při mediaci není vždy jednoduché, přesto je tento prvek pro mediátory nezbytný. 

ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Jak může mediace skončit aneb jaké můžete čekat výstupy z mediace?

Závěrem

Závěrem je nutno zmínit, že z uvedených technik nebo prvků využívá mediátor v průběhu mediace vždy specificky ty, které se s ohledem na fázi mediace a rozpoložení stran jeví jako nejvíce vhodné. Akcent přitom patří především na osobnost mediátora, jehož úkolem je mimo jiné přesvědčivost projevu směrem ke stranám, lidskost a dodržení základních zásad mediace. 

Ambicí článku bylo alespoň rámcově nastínit, co je mediace obecně, a z pohledu mediačních fanoušků snad oprášit a vyzdvihnout některé užitečné prvky, se kterými mediátor co nejefektivněji pracuje.

Pokud se o tomto tématu chcete dozvědět více, navštivte naše kurzy. Těšíme se na vás. 

¹ Pro úplnost uvádím, že zákon o mediaci pojem facilitace výslovně neuvádí. Na základě ustanovení o zásadách mediace, povinnostech a právech mediátora lze ale usuzovat, že facilitativní přístup k procesu mediace je zákonem předpokládán.