NYNÍ v prodeji nová kniha Praktická mediace » zjistěte více
Kurzy mediace od profesionální mediátorky
Profese mediátora je velmi často spojena s jinými obory – mediátoři bývají současně sociálními pracovníky, psychology, učiteli. Vzhledem ke stoupající oblibě mediace a vzrůstajícímu počtu soudně nařizovaných prvních setkání s mediátorem se mediátory začali stávat také advokáti. Jaké jsou výhody a nevýhody mediátora/advokáta v jedné osobě?
Autorkou tohoto článku je JUDr. Klára Dostálová.
O nestrannosti a neutralitě mediátora jsme už psali. Jak je to ale u advokáta?
Advokátem je pouze ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů Českou advokátní komorou (zkráceně ČAK) a jako takový se musí v rámci své profese řídit mnoha zákony (hlavně zákonem o advokacii) a dalšími předpisy, které vydává právě ČAK (např. Etický kodex advokáta).
Jedním z nejdůležitějších pravidel, kterým se musí řídit každý advokát, je pravidlo o zákazu tzv. střetu zájmů. Toto pravidlo zjednodušeně říká, že advokát musí při poskytování svých služeb velmi detailně zkoumat, jestli když svoje služby poskytne právě té konkrétní osobě, tak se nedostane do střetu zájmů s jinou osobou, které už např. služby poskytoval.
Za advokátem přijdou manželé, kteří se chtějí rozvádět. Mají nějaký ten majetek, dvě děti a na všem jsou domluvení – dům si nechá manžel, byt si nechá manželka, děti budou ve střídavé péči a výživné budou oba na děti hradit stejné, řekněme každý 5 000 Kč na každé dítě.
Advokáta jen požádají, aby jim sepsal potřebné dokumenty pro soud. V takovém případě advokát může manželům pomoci a dokumenty pro ně sepsat, jelikož jsou oba zcela zjevně v souladu. Jakmile by se ale mezi manžely objevil byť i sebemenší náznak sporu (např. o výši výživného), měl by správně advokát okamžitě oba manžele přestat zastupovat a odeslat je za jiným kolegou, respektive každého za kolegou jiným.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Může mediátor vést mediaci i tehdy, když klienty zná?
Z našeho příkladu je jasné, jak tenká hranice u střetu zájmů u advokáta může být a jak musí být advokát neustále pozorný. Když si pak advokát ještě na prsa připne odznak mediátora (zapsaného), situace se dále komplikuje.
Manželka z příběhu výše si na internetu podle pěkných webovek vybere advokáta. Líbí se jí, že je to současně zapsaný mediátor a že na svých stránkách píše, že právě pro rodinné záležitosti je mediace ideální. Manželka advokátovi zavolá, domluví si konzultaci a na této konzultaci mu vyloží svůj příběh – celý život vydělávala víc než manžel, chtěla by dům i byt, děti do své péče a výživné manželovi odpustí.
Advokát začne manželce radit, jaké kroky podniknout, začne vymýšlet strategii, plánovat schůzky s manželem, nastíní manželce možné scénáře včetně toho, že když vyjednávání nepomůže, budou se muset soudit. A na to manželka odvětí: „A já bych u Vás, pane doktore, teď nejraději zkusila nejdřív tu mediaci!“.
A advokát je v pasti – jako nadšený mediátor by rád pomohl, ale už se od klientky dozvěděl spoustu věcí, které by jako mediátor vědět neměl – ví její pohled na věc a manžela ještě ani neviděl. Jak by se asi manžel cítil, kdyby na takové mediační setkání přišel a dozvěděl se, že manželka už si před tím s panem advokátem (nebo vlastně mediátorem?), povídala?
V takovém případě by tedy měl advokát odmítnout přijmout manžele na mediaci a manželce může pro mediaci doporučit jiného kolegu mediátora. Obdobně nepříjemná a nežádoucí by byla i situace, kdyby naši imaginární manželé nejdříve přišli k advokátovi/mediátorovi na mediaci, na té by se nedohodli a zjistili, že se opravdu musí soudit, načež by manžel po skončení mediace advokátovi/mediátorovi zavolal a požádal ho, aby ho u soudu zastupoval.
V takovém případě má advokát/mediátor povinnost manžela odmítnout, jelikož se už od manželky (tedy od své budoucí protistrany) dozvěděl takové informace jako mediátor, které by mu naše manželka jako advokátovi normálně nesdělila. Takové jednání by tedy ze strany advokáta/mediátora bylo jednoduše nečestné, neetické a v neposlední řadě také nezákonné.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: Kdy mediační techniky použít a kdy se jich naopak vyvarovat
Advokát je osoba, která hájí zájmy svého klienta. Dobrý advokát umí vyjednávat a když je prostor pro dohodu, tak se o ni snaží a spor nežene na steč. Ale pořád je to advokát, pořád stojí na druhé straně barikády než druhá strana se svým advokátem. Advokát není nestranný a nezaujatý, advokát plně svému klientovi věří a nezkoumá, jestli mu klient říká pravdu.
Když je k tomu situace nakloněná, tak se dobrý advokát snaží o to, aby se strany dohodly a vztahy mezi nimi se vylepšily, ale někteří klienti takové udobřování třeba ani nechtějí. V takovém případě pak není rolí advokáta klienta poučovat, že by se měl domluvit, ale jeho rolí je bojovat za klienta jako lev.
Advokát/mediátor se tedy nachází v delikátní pozici a musí umět citlivě rozeznat, kdy je advokátem a kdy je mediátorem a tyto dvě osoby v sobě vybalancovat. Když přijdete za mediátorem, který je současně advokát, měl by se chovat jako každý jiný mediátor. Najednou není v roli bojujícího advokáta, ale v roli nestranného prostředníka snažícího se najít společný zájem stran a pokud k tomu situace bude nakloněná, tak je dovést k dohodě.
Advokát/mediátor neposkytuje během mediace právní rady a už vůbec účastníkům mediace nesděluje svůj právní názor na to, jak by to správně právně mělo být. V mediaci ostatně nejde o to, aby výsledek mediace byl absolutně právně správě, ale o to, aby výsledek mediace hlavně vyhovoval oběma stranám (pochopitelně v rámci platných zákonů).
Na tuto otázku je jednoduchá odpověď – je to stejně dobré, jako si najít mediátora/psychologa, nebo mediátora/kouče. Každý mediátor je jiný a ze své primární profese do mediace přinese jiný pohled. Správný advokát/mediátor dokáže mezi svými dvěma profesemi elegantně proplouvat a využívat to nejlepší z nich.
Je důležité ale myslet na to, že když jdete k advokátovi/mediátorovi, tak ve stejné věci si ho nemůžete vzít nejdřív jako advokáta a pak jako mediátora. A nejde to ani naopak – pokud přijdete k mediátorovi, který je advokát a mediace nedopadne dohodou, nemůžete si ho po ukončení mediaci vzít jako advokáta.
Ze strany advokáta/mediátora je pak potřeba, aby velmi pečlivě zkoumal svou nestrannost a nezávislost. Řešením, které někteří advokáti/mediátoři aplikují, pak může být i to, že advokáti/mediátoři si svoje klienty přísně rozdělují na advokátní a mediační a tyto skupiny mezi sebou nemíchají.
ČTĚTE TAKÉ ČLÁNEK: K čemu lidé potřebují mediátora (když existují advokáti)?
Láká vás profese mediátora? Přihlaste se na kurz Výcvik mediace a naučte se vše podstatné pro její vykonávání.
© JUDr. Radka Medková | všechna práva vyhrazena
ochrana osobních údajů | cookies |obchodní podmínky
Vytvořil MD webdesign - tvoříme obchodně úspěšné weby